Elara

„Chci,“ vyhrkla jsem rychle. Zčervenala jsem, když se na mě usmál. „Já… chci.“

Bastian přikývl a políbil mě na čelo. „Tak to bych tě měl odvést na tu hostinu. Už tak to bude dlouhý den.“

Vymotal se z postele a podíval se na mě. „Mám v úmyslu udělat si dlouhou i noc.“

Tváře mi zahořely. Na okamžik jsem byla jako omráčená a přetáhla jsem si přikrývku přes hlavu, nepřipravená vylézt a neschopná