Targael

Spadla jí čelist, ale ti dva strážní k ní zamířili.

Ústa jí vzápětí s klapnutím sklapla a v očích jí blýsklo vzteky. „Můj otec neocení, že se vyžíváš v tomhle,“ zasyčela a gestikulovala směrem k ložnici, „a obzvlášť ne teď!“

Pro změnu k tomu Elara neměla co říct. Ale to podráždění v její tváři v něm něco probudilo – záchvěv něčeho starého, něčeho hluboko v mém nitru. Nevěděl jsem, co to je