Kaelen

Přejel mi mráz po zádech, když jsem zírala na displej telefonu a slova toho dopisu se mi v hlavě opakovala jako kletba. Vstala jsem a rozhlédla se z místa, kde jsem seděla. S tímhle městem bylo něco špatně, ale nedokázala jsem říct co. Byla tu prázdnota, chlad ve vzduchu, dutost, která obcházela celé město a existovala ve všem.

Cítila jsem to bzučet na vlastní kůži. Na její kůži? Na naší ků