Aha. Osobní řidič.

Takže si nakonec přece jen vzpomněl. Proč se mi z toho tak rozbušilo srdce a v žaludku se mi rozletěli motýli? Byla to jen drobnost. Neměla bych se kvůli tomu takhle cítit.

Přikývla jsem na Harrisona a doufala, že se moje pocity nezračí v mé tváři. „Ráda vás poznávám, Harrisone. Mám namířeno do knihovny.“

Došel k černému mercedesu a podržel mi dveře u zadního sedadla. Nastoupila