BEA

Stála jsem před zrcadlem a zírala a zrcadlo zíralo zpátky na mě. Byl to den mé svatby – hurá na to – ale radost byla tím posledním, co jsem cítila.

Týden se přehnal dřív, než jsem se vůbec stačila nadechnout. Obvykle bych byla nadšená, ale od toho dne v kavárně jsem byla cokoliv, jen ne nadšená. Od té doby mi nezavolal. Neviděla jsem ani jeho stín.

„Tohle mi ještě zkomplikuje,“ zamumlala jsem.