KIERAN

Vrazil jsem do haly a ruce se mi svíraly v pěsti. Cítil jsem na sobě pohledy ostatních, ale všichni kromě jediného člověka se rozplynuli v mlze. Díval se na mě, jak se k němu blížím; snažil se vypadat klidně, ale viděl jsem, jak nervózně přešlápl.

„Ty zkurvenej parchante!“ zařval jsem. Napřáhl jsem se a vrazil mu pěstí takovou silou, že když dopadla na Alaricovu čelist, hlava mu s křupnutím