SLOANE

Ani jsem si nevzpomínala, že bych se pohnula.

Vteřinu jsem tam stála a zírala na něj, jak klečí s tou malou krabičkou v rukou, a v další vteřině se mi rozskočila hruď a všechno se ze mě naráz vyvalilo, strach, to čekání, pochybnosti, touha, to všechno se do sebe narazilo tak silně, že se ze mě ten zvuk vydral dřív, než jsem ho dokázala zastavit.

„Ano!“ vykřikla jsem a hlas se mi zlomil, jak