Rukama jsem mu bloudila po zádech, nehty lehce škrábala, pak jsem sklouzla níž, chytila ho za zadek a nutila ho jít hlouběji, přestože už byl tak hluboko, jak jen mohl být. Zasténal, boky se na vteřinu zastavily, než zase našel ten rytmus… pomalý, hluboký, neúprosný.

„Kapeš všude na mě,“ zašeptal zlomeným hlasem. „Cítím, jak mi máčíš koule, Sloane.“

Zakňourala jsem, po těch slovech jsem se sevřela