Poté, co mě paní Lawsonová dovedla k mé rodině a předala mému tátovi všechno, co slyšela, jak mi její dcera říká na toaletách, mě objala a popřála mi hodně štěstí. Nevím jak vy, ale já vím, že se nemůžu ani pokoušet pochopit tu bolest, kterou tahle žena musí procházet, když se musí odvrátit od vlastní dcery. Ráda bych věřila, že si s tímhle nikdy nebudu muset dělat starosti, ale jsem si jistá, že