Se svíranou bankovní kartou v ruce se Clara cítila vážně rozpolceně. Nebyla jen vybíravá – hluboko uvnitř věděla, že se o sebe a své dítě dokáže postarat úplně sama. Pokud tedy šlo o Sebastianovy peníze, byly jí naprosto ukradené.

Od té doby Eleanor občas někoho poslala, aby Claře předal nějaký ten drobný dárek, a Clara jí často volala, aby zjistila, jak se jí daří. V průběhu let jejich pouto jen sílilo.

Byla tu však jedna tichá dohoda – o Sebastianovi prostě nikdy nemluvily.

Clara se narychlo vrátila do země, aniž by dala Eleanor vědět předem. Nyní, když věci ve Valerius Holdings konečně začínaly zapadat do sebe, pomyslela si, že by se měla za Eleanor zastavit.

Clařini rodiče zemřeli, když jí bylo pouhých dvanáct let. Kromě Everetta se o ni z dospělých starala opravdu jen Eleanor. To, že měla tyto dva po svém boku i poté, co se její manželství rozpadlo, v ní stále zanechávalo pocit, že má štěstí a je milovaná.

Pokud však šlo o Luciana, byla Clara odhodlaná před Eleanor všechno tajit. Věděla, jak moc dokáže být Sebastian panovačný; kdyby někdy zjistil pravdu, pravděpodobně by se jí pokusil sebrat péči o syna.

'V žádném případě. Jen přes mou mrtvolu. Nikdy nedovolím, aby se to Sebastian dozvěděl,' pomyslela si.

*****

Ve Valerius Holdings se Clara brzy v pondělí ráno vrátila do své kanceláře a právě kontrolovala dokumenty, když Jeremy zaklepal a vešel.

Jeremy řekl: "Pořád jsi nenašla schopného asistenta, co? Vypadáš ještě vychrtlejší, než když ses vrátila. Hádám, že jsi pracovala bez přestávky.

"Táta mi volal a prosil mě, abych na tebe dohlédl a nedovolil, aby ses přepracovala k vyhoření. Jistě, chtěli jsme, abys nám pomohla, ale nikdo neříkal, že se do toho musíš opřít s takovým nasazením."

Jeremy se nonšalantně posadil ke Clařině stolu a vypadal naprosto uvolněně.

Clara si dál dělala poznámky do papírů a odpověděla: "Neměj o mě strach. Když budu vážně moc vyčerpaná, tak si prostě zvolním. Myslím, že od toho tě mám po svém boku, ne?

"Co se týká asistenta, už jsem personálnímu řekla, aby se po někom poohlédli, ale upřímně, raději bych povýšila někoho přímo z firmy."

Jeremy přikývl. "To je dobrý plán. Lidé z firmy už ví, jak to tu chodí, takže předání agendy proběhne hladce. Řeknu HR, aby ti udělali užší výběr kandidátů."

Clara odložila složky stranou a zatvářila se vážně. "Jeremy, Maya mi řekla, že Varkas Corporation chce prostřednictvím Valerius Holdings koupit Rothesis Studio. Už teď si k tomu připravují půdu. Hádám, že tě Sebastian brzy osloví."

Jeremy se na vteřinu zamyslel. "Uklidni se. Postarám se o to, aby couvl. Navíc, protože Rothesis Studio je stále soukromou firmou, jediné, co může udělat, je zkusit na Valerius Holdings vyrukovat s tučnou nabídkou. Ani neví, že jsi generální ředitelkou Rothesis ty – bez tvého svolení s tím nijak nepohne."

Clara přikývla, pak vytáhla další návrh a podala ho Jeremymu. "Mám na mysli ještě něco jiného. Mám opravdu velký zájem o projekt přístavu a plánuji se o něj utkat s Wexley Enterprises.

"Valerius Holdings zabírá spoustu oborů, ale lidé zapomínají, že strýček Everett a táta všechno vybudovali od píky díky lodní dopravě. Chci tenhle odkaz získat zpět. Pokud se nám to podaří, získá Valerius v jentiském přístavu konečně vlastní zázemí."

Jeremy rychle prolistoval návrh a pak na Claru pohlédl s upřímným obdivem. Vždycky předpokládal, že má oči jen pro interiérový design – koneckonců v tomto oboru rozčeřila nejednu hladinu – ale nikdy nečekal, že její obchodní instinkty budou tak ostré.

Jeremy vytáhl telefon, zobrazil plán, který si předtím sestavil, a položil ho tak, aby na něj Clara viděla. Jak si ho prohlížela, vyměnili si oba úsměv. 'Skvělé mozky myslí stejně,' pomyslela si Clara.