ALFA ASHER STEELE.

"Vypadni!" řekl jsem chladným hlasem ženě, která přede mnou klečela. Oči se jí rozšířily strachem, který jí přeběhl po tváři.

Když jsem vstal z osamoceného křesla, na kterém jsem se rozvaloval, můj obličej byl prost jakýchkoli emocí. Vytáhl jsem si kalhoty, zapnul knoflík a utáhl opasek, než jsem přešel na druhou stranu místnosti.

Žena, která stále klečela na kolenou, si otřela slinu z koutku úst, než promluvila roztřeseným hlasem. "Ale pane… nechte mě to zkusit znovu, pokud se vám nelíbilo to…"

"Řekl jsem vypadni." Můj hlas byl tichý, ale tak vražedný, že žena okamžitě vyskočila na nohy, popadla své lodičky, otevřela dveře soukromého salonku a vyběhla ven, aniž by se na mě znovu podívala.

Popadl jsem karafu s whisky a dolil si prázdnou sklenici. Poté jsem ji přiložil k rtům a pomalu pil, zatímco můj pohled bloudil po baru pod námi. Byl jsem ve druhém patře ve VIP sekci tohoto pánského klubu a shlížel na dav pode mnou. Velké skleněné okno bylo jednosměrné. Já viděl každého, ale mě uvnitř nikdo vidět nemohl.

Brzy se dveře VIP salonku otevřely a já i bez ohlédnutí věděl, že dovnitř vstoupil můj Beta.

"Co je to s tebou sakra za problém? To je dneska už třetí ženská, kterou jsi vyhodil. A to nepočítám ty ostatní před třemi dny."

Neodpověděl jsem mu a dál zíral na scénu pod námi. Tohle už začínalo být ohrané.

"Jenom tu ztrácíme čas. Proč se sem pořád vracíme, když pro tebe žádná není dost dobrá?"

"Přesně to si myslím taky. Pojďme." S hlasitým bouchnutím jsem položil sklenici zpět na stůl, popadl kabát ze židle a vydal se ven ze soukromé místnosti.

Jakmile jsem otevřel dveře, kolem mě se rozezněla hlasitá hudba. Bar páchl lidmi, potem a sexem, a přesto jsem měl problém se do té nálady dostat. Bylo to už skoro dva měsíce, co jsem s někým spal, a poslední dva týdny jsem už neměl chuť ani na orální sex.

S mým mužstvím nebylo nic v nepořádku. Snadno mi ztvrdlo, když se mě někdo dotkl, ale ve chvíli, kdy jsem si vzrušení spojil s tvářemi těch žen přede mnou, začal jsem být otrávený a nakonec mě to přestalo zajímat natolik, že už jsem neměl chuť nechat se od žádné z nich uspokojit.

Byl to v podstatě stejný důvod, proč jsem v tuhle chvíli s nikým nespala. Žádná nebyla dost dobrá na to, aby udržela mé vzrušení až do vyvrcholení.

Něco nebylo v pořádku. A i když jsem to nedával najevo, v duchu jsem si říkal, že brzy zdivočím.

Můj vlk, Beast, k tomu už neměl daleko.

Byly dny, kdy jsem ho už nedokázal ovládat, takže jsem ho skoro nepouštěl ven, a když už, tak obvykle jen v přítomnosti svého Bety, Gammy nebo silných válečníků. Beast byl poslední dva roky osinou v zadku a posledních 16 úplňků jsem nikdy neběhal s nově proměněnými vlčaty v našich smečkách, abych se vyhnul dalšímu incidentu, jako byl ten poslední. Tehdy jsem ho pustil ven při úplňkovém běhu a on uviděl nově proměněná vlčata, jak se navzájem olizují a laskají. Než jsem se nadál, úplně zešílel a chystal se na ně zaútočit. Naštěstí byli můj Beta i Gamma dost rychlí a mého vlka odrazili v momentě, kdy jsem se s nimi telepaticky spojil.

Beast chtěl družku. A čím víc času ubývalo, tím byl netrpělivější.

Bylo mi už 28 let a za pár měsíců mi mělo být 29. V lidském světě jsem ještě nebyl starý, ale pro měniče, jako jsem já, už jsem měl být dávno spárovaný.

Alfa bez družky nebo bez dědice, kterému by předal geny Alfy, se mohl pomátnout, nebo řečeno přímočařeji, mohl zdivočet.

A já už sakra nevěděl, co s tím dělat.

Nikdo kromě mého Bety a Gammy o mém vnitřním neklidu nevěděl. Svému otci jsem o tom neřekl, zvlášť proto, že on společně s mým dědečkem na mě neustále tlačili, abych si našel družku – buď tu osudovou, nebo vyvolenou.

Nikdy jsem se do hledání družky nehrnul z toho zatraceného důvodu, že jsem si myslel, že prostě spadne z nebe a sama se mi ukáže. Ale to se nestalo, a než jsem si stihl uvědomit, že jsem stále bez družky, můj vlk už začínal ztrácet nervy.

Můj otec i dědeček, i muži před nimi, předchozí Alfové smečky Mystic, ti všichni našli své družky ve věku mezi 18 a 23 lety, takže nikdo nezažil to, co právě teď prožívám já. Ale cítil jsem, že nebude trvat dlouho a budu ztracen.

Věděl jsem, že se brzy musím rozhodnout. Družka, nebo dědic.

Ale když v páření nenacházím žádné potěšení, k čemu družku potřebuju?

"Alfo Steele…" Hlas mě vytrhl z myšlenek, když k nám přistoupil starší muž ve společenském obleku.

Navzdory eleganci a formálnosti jeho vzezření jsem v jeho auře cítil strach a nejistotu. Byl to měnič a noční manažer tohoto klubu. Byl jsem si celkem jistý, že si mu ta žena, kterou jsem vyhodil, šla přímo stěžovat.

"Zaplatím za pokoj i za ty ženy. Můj Beta se o to postará." Nedal jsem mu čas na odpověď a chystal se odejít, když mě jeho ruka chytila za předloktí.

Z hrudi se mi vydralo tiché zavrčení, když jsem prudce otočil hlavu a podíval se na něj. Zorničky se mi rozšířily, jak jsem mu vysílal tiché varování za to, že se mě dotkl.

"Omlouvám se, Alfo." Ustoupil s rukama nahoře. "Jen jsem se chtěl ujistit, že vám mohu sdělit jisté podrobnosti, abych vynahradil to, že vás ty ženy nedokázaly uspokojit."

"Podrobnosti? Co tím myslíte?" zeptal jsem se a svraštil čelo, zatímco jsem si zkřížil ruce na hrudi. Cítil jsem, jak se můj Beta pohnul a stoupl si za mě. Pravděpodobně ho ty informace také zajímaly.

"Příští týden se v tomto klubu koná Slavnost Omeg," řekl a mnul si knír mezi palcem a ukazováčkem.

Byl nervózní. Měl by být.

"A?"

"A říká se, že letošní Omegy jsou krásnější než ty minulé. Napadlo mě, že vám to dám vědět v naději, že na zmíněné slavnosti najdete ženu, která vás zaujme."

"Říkáte mi to proto, abych si našel ženu, která mě zaujme, nebo proto, že z toho budete mít prospěch, až začnu přihazovat v aukci?"

"Ne! To ne! Jen jsme si v poslední době všimli, že žádná z našich žen nesplňuje vaše očekávání, tak mě napadlo, že kdybyste se zúčastnil letošní Slavnosti Omeg…"

Zbytek jeho blábolení už jsem neslyšel, protože jsem se otočil a odešel od něj. On ani tohle místo mi nemají co nabídnout a rozhodně jsem neměl v úmyslu se Slavnosti Omeg účastnit, stejně jako mě nezajímala v předchozích letech.

"Tak co si o tom myslíš?" zeptal se mě Carter, můj Beta a zástupce, když jsme nastoupili do výtahu, který nás měl dovézt na parkoviště pro VIP hosty klubu.

"O čem?"

"O té Slavnosti Omeg. Půjdeme tam?"

"Neviděl jsi mě snad právě odtamtud odejít? Nezájem. Jdi si sám, jestli chceš," vyštěkl jsem na něj.

"Proč bych tam sakra chodil sám? Já družku mám. Ty jsi ten, kdo ji potřebuje."

"Omegu za družku? Jako Lunu? To si děláš srandu?"

"Kdo mluvil o družce?" ušklíbl se.

Naklonil jsem hlavu, abych se na něj podíval přesně ve chvíli, kdy výtah pípl a dveře se otevřely. Zavrtěl jsem hlavou, strčil si ruce do kapes a vystoupil. "Jestli si myslíš, že budu vyhazovat peníze za to, abych si koupil omegu jako sexuální otrokyni, tak ti začíná strašit ve věži. Můžu se prostě podívat…"

"...podívat se kolem?" dokončil za mě větu, když jsme oba zastavili před autem, a pak stiskl klíček v ruce, čímž odemkl dveře. "Jako to děláme posledních pár měsíců?"

Zatnul jsem čelist, otevřel dveře, vklouzl na sedadlo spolujezdce a zabouchl je.

"Byli jsme všude a žádná ženská pro tebe nebyla dost k mání. Co můžeme ztratit?" Carter nastartoval motor a rozjel se k výjezdu. "Navrhuji, abychom se tam šli podívat, a pokud tě žádná z nich nevzruší, tak prostě půjdeme. Nic se nestane."

Zůstal jsem zticha, lokty opřené o okno a hlavu v dlaních, zatímco jsem tupě zíral před sebe.

"Alfo…" pozdravil mě měnič na stanovišti, který kontroloval naše auto, a já mu jen pokynul rukou.

Brzy už jsme byli na dálnici a mířili zpět na naše území. Vzal jsem si cigaretu z palubní desky, zapálil si ji, stáhl okýnko a začal vdechovat kouř, aby se mi naplnily plíce.

Studený vítr mě šlehal do kůže a po zádech mi přeběhl mráz. Teplota se dnes v noci pohybovala skoro u nuly, ale mě to vůbec netrápilo. Roky udělaly mou kůži silnější a odolnější vůči chladnému a drsnému počasí Severu.

"Přemýšlej o tom, Ashere," řekl Carter zničehonic.

"Ještě jsme s tímhle tématem neskončili?"

"Můj syn potřebuje Alfu. Pokud nedokážeš zplodit dědice, co se stane s naší smečkou? A co si myslíš, že se stane s Beastem?"