Pohled Cassii
„Žádám o přeřazení k jinému klientovi,“ oznámila jsem. Xander se začal smát.
„Co je, už jsi dostala strach?“ posmíval se Xander. Ani jsem se na něj nepodívala.
„Proč žádáte o přeřazení?“ zeptal se Davenport. „Soutěž má být spravedlivá. Oba máte stejnou složku.“
Xander se smál ještě víc. „Aha, už to chápu,“ uchechtl se. „Couváš, protože se bojíš.“ Konečně jsem po něm střelila pohledem.
„Proč bych se měla bát?“ odsekla jsem. Xander se ušklíbl.
„Protože o hokeji nic nevíš. Naštěstí pro naši firmu já ano.“ Sebejistě se otočil k Davenportovi. „Nebojte se, pane. Já se o to postaráme.“
Mnula jsem si čelo a vzdychla. Kdyby tak věděl aspoň polovinu. Je pravda, že nejsem velký hokejový fanoušek a Xander ano – vždycky mi to přišlo spíš jako vlkodlačí záležitost. Vlkodlaci, hlavně Alfové, bývají silnější než běžní lidé a ve sportu vynikají. Jistě, někteří lidé se na něj rádi dívali, ale mě to nikdy nebralo.
„No, takové jsou podmínky mého rozhodnutí,“ řekl Davenport přísně. „Pokud si dostatečně nevěříte, máte právo rezignovat. Ujišťuji vás, že vám napíšu vynikající doporučující dopis.“
Zavrtěla jsem hlavou. „Ne, pane,“ řekla jsem odhodlaně. „Tuhle výzvu přijímám.“
Ignorovala jsem posměšné pohledy Xandera a Sloane a znovu se začetla do složky. Jak jsem si myslela, Killian si pronajímá bydlení dočasně a zvažuje koupi nemovitosti. Jeho rozpočet byl značný – to znamená velkou provizi pro realitního makléře, který si ho získá. Tlak byl očividně vysoký. Chápala jsem, proč Davenport na přidělení této složky tak trval.
Xander i já jsme se vrátili do svých kójí, abychom pokračovali v analýze případu. Procházela jsem složku, když mi v kapse zavibroval telefon. Na chvíli jsem se podívala dolů a uviděla upozornění od Felicity.
„Jak to dopadlo včera v noci?“
Při čtení první zprávy jsem zasténala. Kde mám vůbec začít? pomyslela jsem si. Právě když jsem se chystala odpovědět, přišla další zpráva.
„Mimochodem, právě jsem zjistila, že tvůj pohledný soused je prý slavný hokejista?!“
Překvapeně jsem zamrkala. On je tak slavný, že na to přišla?! Všimla jsem si, že ke zprávě přiložila odkaz, a neodolala jsem, abych na něj neklikla.
Ocitla jsem se na webové stránce věnované výhradně Killianovi. Procházela jsem ji v ohromeném tichu, zatímco se na mě valily informace. Killian není jen hokejová hvězda – je to jeden z nejslavnějších hokejistů na světě!
Stránka šla dál do mnohem větších podrobností o jeho životě. Killian zřejmě pochází z bohaté rodiny Alfů. Místní hokejový tým, do kterého přestoupil, o něj zřejmě bojoval zuby nehty a nakonec se dohodli na ročním platu 60 milionů dolarů. Stálo mě veškeré sebeovládání, aby mi údivem nepoklesla čelist.
Nemohla jsem se nepodívat, jestli tam nejsou nějaké informace o jeho vztazích. Vzhledem k tomu, že se se mnou vyspal, byl pravděpodobně jedním z těch vlkodlaků, kterým nevadí nezávazně randit, než potkají svou osudovou družku. Je neuvěřitelně pohledný a talentovaný, takže by jistě neměl problém najít někoho, kdo by mu zahřál postel.
Spolkla jsem hořkost, která mi stoupala v hrdle. Dalo se očekávat, že nejspíš nenarazím na nedostatek skandálů a fám.
Když jsem se však dívala dál, nebylo to zdaleka tak špatné, jak jsem čekala. Objevilo se sice pár fám o tom, že se Killian zapletl s různými celebritami a modelkami, ale u každé zmínky bylo uvedeno, že Killian tyto zprávy veřejně popřel. Ještě zajímavější bylo známé veřejné prohlášení, které Killian zřejmě učinil.
„Nevěřte fámám, které vidíte na internetu. Pokud někdy svůj vztah zveřejním, bude to jen proto, že jsem našel svou osudovou družku.“
Cítila jsem složitou vlnu emocí. Dnes ráno mě Killianův vzkaz přiměl myslet si, že má zájem o nezávazný vztah, aby si zkrátil čas. Teď mi ta myšlenka připadala hloupá. Killian se nejspíš včera v noci prostě dobře bavil a chtěl si to zopakovat.
Ta myšlenka mě přiměla zamračit se otrávením.
Skvělé. Jen další vlkodlak, který si myslí, že jsem postradatelná, pomyslela jsem si kysele.
Už tak mi přišlo dost špatné, že chce jen tak randit, ale vědomí, že jsem pro něj jen úlet na jednu noc, mi pocit jen zhoršovalo.
Cítila jsem se celou situací otrávená. Už jsem o našem včerejším dostaveníčku Felicity ani nechtěla říkat – ta představa byla ponižující. Přepnula jsem zpět do aplikace pro zprávy a odpověděla Felicity.
„Bylo to fajn. Doprovodil mě ke dveřím, ale nic z toho nebylo. Díky, že ses ozvala.“
Dala jsem telefon zpět do kapsy a vrátila se ke složce. Navzdory rozrušení, které ve mně během dne jen narůstalo, se nenechám ničím zastavit, abych odvedla dobrou práci. Vyhrnula jsem si rukávy a začala pečlivě procházet složku. Odmítám rezignovat.
Věděla jsem, že s mým působivým životopisem a pracovními zkušenostmi nebude problém sehnat jinou práci. Šlo o princip. Xander je ten, kdo mi ublížil. Nenechám ho, aby mi znovu rozvrátil život.
Uplynula hodina, než mi telefon znovu zavibroval. Když jsem se na něj podívala, musela jsem se podívat podruhé.
„Ty mi lžeš?!“
Zamračila jsem se. Jak to zjistila? Myslela jsem si, že jsem musela říct něco, co mě prozradilo, a klikla jsem na upozornění, abych si přečetla zbytek naší konverzace. Další zpráva mě šokovala natolik, že mi málem vypadl telefon z ruky.
„Nemluví o tobě Killian právě teď v nějakém rozhovoru?“
Rychle jsem vyhledala Killianovo jméno na internetu. Okamžitě mě upoutal titulek článku, který vyšel teprve před pár minutami: „Killian Thorne naznačuje, že má přítelkyni – našel miliardářský Alfa konečně svou osudovou družku?“
Srdce mi bušilo v hrudi. Klikla jsem na odkaz a sjela k videu přiloženému k článku. Vypadalo to jako záběry z dnešního rozhovoru. Rozhovor už měl stovky komentářů.
Když jsem znovu tak brzy uviděla Killianovu tvář, srdce mi vynechalo úder. No, zjevně mě nepřitahoval jen proto, že jsem byla opilá, pomyslela jsem si suše. Byl oblečen formálněji než včera večer, měl na sobě padnoucí tmavě modrou košili a ležérní kalhoty. Cítila jsem, jak mě znovu naprosto uchvacuje.
Bylo jasné, že i tazatelka je jím okouzlena. Celé video byla rudá a neustále si hrála s vlasy. Killian byl okouzlující jako vždy a tazatelka se díky němu téměř nepřetržitě smála. Ignorovala jsem ten zvláštní pocit, který ve mně ten pohled vyvolával.
Ke konci rozhovoru konečně přišlo na téma z článku. Tazatelka se naklonila dopředu se spikleneckým výrazem.
„Jak asi víte, mnoho vašich fanoušků chce vědět, jestli jste stále nezadaný...“
Tazatelka se významně odmlčela a zvedla obočí. Killian se tiše zasmál, tu otázku zjevně čekal. Prohrábl si rozcuchané vlasy a v očích se mu objevil nepřítomný pohled.
„No... hádám, že už nejsem,“ řekl. Úsměv na jeho tváři byl malý, ale i tak se mi rozbušilo srdce. „Chystám se začít vztah se svou novou sousedkou.“