*Kaelen*

Jejím tělem to škublo.

Tak prudce, že jsem zavrávoral dozadu, židle se za mnou převrátila, když jsem se po ní natáhl a minul ji.

„Eloro!“

Záda se jí prohnula jako luk napnutý k prasknutí, ústa se jí otevřela v němém výkřiku, oči se jí obrátily v sloup, až byly vidět jen bělma. Ruce jí divoce vlály, nohy pod dekami kopaly, jako by její tělo bojovalo s něčím, co viděla jen ona.

„Ne, ne, ne