*Elora*

Nemohla jsem dýchat.

Bylo to, jako by moje plíce zapomněly, jak fungovat. Jako by vzduch sice existoval, ale odmítal vstoupit dovnitř – odmítal tam zůstat. Prsty se mi třásly. Ruce jsem měla studené. A jediné, co jsem dokázala, bylo zírat na ten zmačkaný pergamen v klíně, jako by mu narostly zuby.

Bylo na něm jeho jméno.

Kaelen Vandar.

Zakroužkované krvavě rudou.

Označený.

Další na řadě.

Z