*Elora*

Vzduch v místnosti byl nasycen tichem, které vás tlačí do morku kostí a vyvolává pocit, že se všechno každou chvíli roztříští. Kael neřekl ani slovo od chvíle, kdy jsem mu pověděla o Corvus.

Jen přecházel po pokoji.

Jeden krok. Druhý. Otočka. A zpět. Pěsti měl zaťaté tak pevně, až jsem slyšela praskání jeho kloubů.

Seděla jsem na okraji postele s rukama sepjatýma v klíně a snažila se znovu