*Kaelen*

Kouř visel ve vzduchu jako druhá obloha – hustý, dusivý, s hořkou pachutí magie a ožehlého kamene. Stál jsem uprostřed trosek, obklopen následky války, na kterou jsme nebyli připraveni.

Kdysi impozantní zdi Akademie ležely v rozbitých hromadách, sloupy byly rozštěpené a zčernalé žárem, prapory roztrhané na cáry. Prachem slabě pronikalo měsíční světlo a vrhalo bledé pruhy na krví zbroceno