*Elora*

Brána mi pulzovala v zádech jako druhý tep.

Nebyl můj. Ani Kezarův. Ani hory.

Něco staršího. Pomalejšího. Trpělivého.

Nenatahovala se po mně. Nemusela. Čekala. Každý nádech mi připadal těžší než ten předchozí, jako by vzduch mezi mnou a tou mihotavou trhlinou v éteru houstl. Lákal mě. Volal mě.

Nepokládala otázky. Nabízela jistotu.

Projdi. Staň se. Shoř dočista.

Cítila jsem se k ní přitaho