*Elora*

Mé mladší já po těch slovech zmizelo.

*Pořád si můžeš vybrat.*

Nevytratila se. Ustoupila dozadu do tmy, do nehybnosti za roztříštěnou místností vzpomínek, jako by její role skončila a zbytek byl teď na mně. Její přítomnost tam však něco zanechala – jasnost. Směr, jakkoli slabý.

Země pode mnou se ustálila.

Vzduch se změnil.

A já to cítila.

Nebyl to oheň. Ani pouto. Ani Eirlys.

Byla to má vl