*Kaelen*

Vítr měl dnes v noci v sobě jakousi ostrost. Nebylo to vyloženě chladné. Ale bylo to řezavé – jako by věděl, že se něco blíží, a chtěl, abychom pro to nejdřív vykrváceli.

Pohyboval jsem se podél vnějšího hřebene tábora Strážců portálu, kroky tiché na kameni a námraze. Za mnou držel krok Rowan. Od chvíle, kdy jsme opustili hlídkový oheň, jsme spolu nepromluvili ani slovo, a přesto se mezi