*Elora*

První věc, které jsem si všimla, bylo ticho.

Nebyla to absence zvuku – ale jiný druh klidu. Takový, který žil uvnitř mě.

Tak dlouho mé tělo hučelo ohněm. Žilami mi proudil žár a mé myšlenky byly protkány tepem moci, která jen čekala, až vzplane. Ale teď… byl klid. Ne prázdno. Jen změna. Jako by píseň skončila a něco nového čekalo na svůj začátek.

Víčka se mi zachvěla a otevřela se. Vysokým