*Elora*

Zpočátku jsem o těch symbolech nikomu neřekla.

Nejdřív byly nenápadné – spíše dojmy než obrazy. Slabé tvary zachycené v mlze ranního dechu. Šmouha prachu na roztříštěné okenní tabulce. Kondenzační čára kroutící se na džbánu s vodou. Pokaždé, když jsem se podívala znovu, byly pryč. Nebo spíše, byly pryč odjakživa. Jako by neměly být vidět déle než vteřinu. Jako by mě zkoušely. Čekaly.

Tep,