*Elora*
Vítr se změnil.
Všimla jsem si toho dřív než kdokoli jiný – změny v proudu, toho, jak stromy zadržely dech. Něco ve vzduchu působilo napjatě, jako by se sama země připravovala na náraz. Ne na bouři. Ne na magii. Na něco chladnějšího. Víc konečného.
Jako na válku.
Stála jsem na okraji kaňonu, zatímco se ráno rozlévalo po obloze a hory byly stále oděné v mlze. Ley linie dole slabě pulzovala,