„Elaro, víš, proč s tebou dokážu být ženatý tak dlouho?“ zeptal se Alaric a v ruce přitom držel sklenici červeného vína.

„Není to proto, že jsem tvou ženou jen na papíře?“ tipla si Elara s úsměvem.

„Protože kromě toho, že vypadáš jako Genevieve, mě umíš v posteli potěšit.“ Alaric neskrýval svou silnou majetnickost, kterou k Elaře cítil.

Pobaveně zavrtěla hlavou. „I když muži tvrdí, že ženu milují, dokážou bez sebemenšího zaváhání vychvalovat jinou. Člověk zkrátka nesmí věřit mužským sladkým řečičkám.“

„Jsi moje manželka.“

Elařin úsměv zhořkl. „Jo, jsem manželka, kterou sis koupil za peníze. Očekává se, že budu uspokojovat tvé touhy. Někdy jsi ale ve svých slovech tak krutý. Nebojíš se, že budu smutná? Koneckonců jsem pořád tvoje žena.“

„Nebudeš, protože jsi rozumná žena. Víš, že kdybys o mě přišla, přišla bys i o svůj zdroj příjmů. Nedokázala by ses vzdát luxusu, který už teď máš.“

Elara vybuchla smíchy. Protože vypila trochu vína, tváře jí lehce zčervenaly, což jí dodávalo ještě svůdnější vzhled.

„Znáte mě dobře, pane Kingsley. Víte, že peníze miluju ze všeho nejvíc. Není divu, že jsme v posteli tak kompatibilní partneři. Tady, připijme si na oslavu této úžasné noci,“ prohlásila Elara a pozvedla sklenici.

Později ležela nahá na Alaricově hrudi. Musela si přiznat, že v posteli si nesmírně rozuměli, přestože se nemilovali. Ve skutečnosti to v Elaře vyvolávalo iluzi, že ji Alaric snad opravdu miluje.

Štíhlými prsty laškovně vykreslovala kroužky na Alaricově hrudi a svůdným tónem řekla: „Pane Kingsley, jste velmi talentovaný muž. Není divu, že po vás tolik žen touží.“

Alaric chytil její toulavé ruce a řekl: „Dokud mezi ně nebudeš patřit i ty.“

Elara se na pana Kingsleyho usmála a zeptala se: „To se tak bojíš, že tě budu otravovat?“

Chladně odpověděl: „Nemám rád melodramatické ženy, které se nedokážou čistě odstřihnout.“

Stále se svůdně usmívala, vzepřela se a opřela se o Alaricovo tělo, v jejích šarmantních očích se zračil svůdný pohled.

„Pane Kingsley, ani v nejmenším vás netrápí, že mě svou bezohledností rozesmutníte?“

Alaric se spokojeně zadíval na Elaru, jejížmu šarmu by neodolal žádný muž. „Nerozesmutníš.“

S ušklíbnutím mu laškovně odpověděla: „To proto, že miluju jen peníze, které mi dáváš. Peníze dávají člověku větší pocit bezpečí než muži.“

Pohled v Alaricových očích se změnil. „Umíš dávat svůj materialismus najevo lépe než kterákoli jiná žena.“

Úsměv na Elařiných rtech mírně pohasl a uvnitř ní se zvedl hořký pocit.

Náhle ztratila energii Alarica svádět a místo toho si poslušně lehla na postel.

Alaric po ní střelil zvláštním pohledem. „Co je s tebou?“

Elara dál držela oči zavřené.

Otočil se a podepřel si hlavu rukou. „Myslel jsem, že nám to před chvílí šlo skvěle.“

„Pane Kingsley, uvěříte mi, když řeknu, že jsem se do vás zamilovala?“ vyhrkla.

Alaric na chvíli ustrnul, než se mu ve tváři objevil chladný výraz. „Už před čtyřmi lety jsem ti řekl, že se do mě nesmíš zamilovat. Náš vztah je čistě transakční.“