Declan

Nakonec jsme s Gavinem skončili natažení na studené podlaze žaláře. Oba jsme zírali do stropu s rukama založenýma za hlavou a čekali, až k nám někdo sejde a zkontroluje nás, i když ani jeden z nás neměl tušení, co jsme od nich vlastně čekali, až konečně dorazí.

Nikdo nepřišel.

Minuty se vlekly a ticho začínalo být postupně otravnější než bolest v mém těle, obzvlášť kvůli horku uvězněnému po