Harper

Nevěděla jsem, co mám dělat dál.

Zůstala jsem sedět na kraji postele, naprosto strnulá, a zírala na ženu, která nehybně ležela na podlaze vedle převrženého lékařského vozíku, zatímco obě mé ruce zůstávaly ochranitelsky přitisknuté k břichu, jako by to, že je tam udržím, mohlo nějak zadržet tu zvláštní energii, která se mi stále pohybovala pod kůží.

Srdce mi bušilo tak prudce, že se zdálo, j