Julianovo tělo dopadlo s drtivým zaduněním na zem a vyhloubilo hluboký kráter.

Rozestavěné sídlo se proměnilo v hromadu trosek.

Z Julianových úst vytryskla krev a na těle se mu zela příšerná rána.

„Hahaha! A to je všechno?“

Kael se vrátil do své původní podoby a začal se Julianovi vysmívat.

Julian se pomalu zvedl, otřel si krev z brady a pousmál se.

Když Kael spatřil jeho úsměv, zkoprněl. „Stojíš