Z celého Kaelova těla najednou zaznělo praskání kostí, zatímco probodával Julianova záda nenávistným pohledem.

Julian se otočil a spatřil Kaelovo tělo na zemi – vypadalo jako groteskní hrouda bláta. O vteřinu později se však jeho schránka sama od sebe přetvořila a opět se vzpřímila.

Jakmile stál pevně na nohou, podlitiny z Kaelovy tváře beze stopy zmizely.

Z jeho těla vytrysklo temné světlo, jako