Jako v den, kdy mě ztratil . . .

Správně. Opravdu mě ztratil.

Chybu udělám v tom, že se zastavím a zadívám se na něj. Jen na vteřinu. Jen na tak dlouho, abych popadla dech, abych na sobě ucítila teplo jeho rukou, než si přesně uvědomím, kde to vlastně jsem. Kdo jsem.

Do prdele.

Hudba utichne.

Ticho.

Na prchavý okamžik jsem nebyla nikdo. Byla jsem žena sevřená v králově náruči a všechny oči v místn