Je tu tak pět set věcí, které bych teď měla dělat.

Jako spát. Brečet. Znovu si sbalit kufry. Přepsat návrh Akce jednoty na příští týden, jak jsem řekla představenstvu – kurva, u toho projevu jsem si věřila. Dokonce si i vybělit bulvy po tom představení, kdy se Malakai před chvílí náhle vrátil do fáze hormonálního batolete značkujícího si své území.

Proboha, je to král! A přitom jsem ho ještě nikdy