Ten zvuk znovu křupne.

Tlumený, úmyslný a zkurveně jasně slyšitelný.

Popadnu Malakaiovu ruku, protože jestli to neudělám, jsem si na devadesát devět procent jistá, že se chystá roztrhat kohokoliv, kdo je tak hloupej, aby se potuloval venku potom, co jsme zrovna... no, vždyť víte, to jeskynní vzrůšo.

Taky jsem zčásti naštvaná, že nás někdo vyrušil. To by mělo bejt nelegální.

Ještě víc mi kolem rame