"Dobré ráno."

Sakra.

Posadím se příliš rychle, málem přitom spadnu z kraje postele. Hedvábné povlečení mi sklouzne po stehnech a cítím, jak mě ostrá facka reality, jež mi bere dech, udeří přímo do hrudi.

Tohle není ubikace služebnictva. Tohle není ani ta podlaha, kde jsem včera večer omdlela. Jsem v jeho zkurvené posteli.

Ne. Ne, ne, ne.

Co jsem to sakra udělala?

Sluneční světlo.

Jeho postel.

Zatr