Julianovy oči se stále neodlepily od její tváře a nenechaly bez povšimnutí sebemenší změnu výrazu. Díval se na ni jako muž řešící svou první hádanku, odhodlaně a vážně.

Celia na něj celou tu dobu také zírala. Kdyby je teď viděl někdo nezúčastněný, cítil by, jak napětí stoupá až ke stropu. Byli jako dvě děti, které jen čekají, až ten druhý povolí.

Nakonec to byla ona, kdo jako první odvrátil pohled