ADELINE

Vztek mnou prostupuje v hustých, nekontrolovatelných vlnách.

Kdo si proboha myslí, že je? Soudí mě, jako by byl o něco lepší? Jako bych já byla ta, co je tu v nepořádku?

Rázuji po palubě a sotva vnímám, kam jdou. Oceánský vánek mě šlehá do kůže, ale ten oheň v mých žilách vůbec neochlazuje.

Všechna ta slova, která jsem měla říct, mě škrábou v krku. Měla jsem mu přesně říct, co si o něm mys