ADELINE

Kdybyste se mě zeptali, pravděpodobně bych nedokázala vysvětlit, co se to sakra právě stalo.

Ten obraz Reida, jak na mě křičí zpátky, vykřikuje prohlášení, která určitě ani nemyslí vážně, a pak mi věnuje úsměv, ze kterého se mi tají dech, jako bych ho právě neodmítla.

Panebože.

Odsuvám Reida do nejzazšího kouta mysli a přitahuji si deku blíž.

První věc, co udělám, je kontrola telefonu.

[MI