Bastian

Záda mě bolela pálivou, bolavou a nervy drásající bolestí, která od bičování nepolevila.

Ale když jsem se dotýkal Valeraine, na bolesti mi už nezáleželo.

Bylo mi tak dobře v jejím vlhkém teple, cítil jsem rytmus jejích boků, jak se proti mně pohupovaly. Miloval jsem zvuk jejího přerývaného dechu, když odhodila tu tvrdou, chladnou masku, kterou vždycky nosila, a podlehla svému bazálnějšímu