Valeraine

Druhého rána po svém brutálním trestu z rukou otce se Bastian probudil s plným žaludkem a novým přívalem energie. Záda měl zahojená, ale teď byla hrbolatá, oteklá a pokrytá modřinami ve všech barvách křiklavé duhy.

„Doktor ti tu nechal tohle,“ řekla jsem mu a podala mu lahvičku s deseti velkými bílými pilulkami. „Na bolest, kdybys potřeboval.“

Bastian neváhal. Odšrouboval uzávěr lahvičky