Bastian mě donutil žadonit.

Snažila jsem se ze všech sil vyprostit si zápěstí, i když jsem věděla, že to bude marné. Temně se pod fousy zasmál a stisk zesílil.

„Nezapomeň,“ řekla jsem mezi těžkými nádechy. „Už mě dráždíš celý den.“

„Chceš tím říct, že už máš dost?“

Přiblížil svá ústa nebezpečně blízko k mým. Cítila jsem jeho dech na rtech.

Výraz v jeho medově zlatých očích byl vážný a intenzivní.