Rozhlížela se všude kolem, a když holčičku nemohla najít, začala mít starosti.

Proto si zavolala číšníka. „Promiňte, kde je ta holčička, co sem se mnou před chvílí přišla?“

Číšník si dívku s tváří jako panenka pamatoval, hlavně kvůli jejímu sladkému hlasu, kterým ho předtím oslovila.

„Nebojte se, madam. Jen si šla umýt ruce.“

Seraphina si oddychla a poděkovala.

Je dobře, že si pamatuje, co jsem ji učila, a ví, že si má před každým jídlem umýt ruce.

Před toaletami bylo společné umyvadlo.

Chloe si namydlila ruce, drhla si je a přitom si prozpěvovala: „Když se před spaním umyješ, budeš mnohem krásnější!“

Z pánských toalet vyšla vysoká postava, postavila se vedle ní a také si začala mýt ruce.

Chloe se na něj podívala do zrcadla a okamžitě vykulila oči.

Vypadá jako moji bratři! Takový krasavec! Dívala se na něj tak upřeně, až z toho začala šilhat.

„Máte děti, pane Krasavče?“

My tatínka nemáme, takže jestli má děti, ale nejsou s ním, možná jsme jeho děti my!

Když Dominic uslyšel její sladký hlásek, otočil se k té rozkošné dívce.

„Ne.“

Jeho hlas byl chladný a v obličeji neměl žádný výraz.

Chloe si povzdechla. „Já taky nemám tatínka.“

Dominicovi cuklo v koutku úst, když sledoval její výraz.

O dětech toho moc nevěděl, takže netušil, jak ji utěšit.

V tu chvíli Chloe něco napadlo. Proč ho neseznámím se Serou? Určitě se jí bude líbit, když je tak pohledný!

Uchechtla se, utřela si ruce papírovým ručníkem a v duchu se pochválila za to, jak je chytrá.

„Můžeme být kamarádi, pane Krasavče? Dejte mi svoje číslo a já vás někdy pozvu na jídlo.“

Tuhle větu pochytila z televize – že muži a ženy spolu chodí na rande tak, že jdou na jídlo.

V tom seriálu zvali muži ženy. Ale protože Sera má nás tři jako přítěž, pozvu ho raději já!

Dominic byl už na odchodu, když to uslyšel. Přimhouřil oči a na jeho tváři se objevil slabý úsměv.

Zajímavá holčička. Dokonce už ví, jak někoho pozvat na jídlo.

Vytáhl zlatem raženou vizitku a podal jí ji. „Tady je moje číslo.“

Z nějakého důvodu, když tu malou viděl, pocítil zvláštní pocit známosti a nevysvětlitelně ho to k ní přitahovalo.

Chloe vizitku přijala a uložila ji do své malé kabelky. Pak po ní poplácala a zamumlala si pod vousy: „Musím na ni dávat dobrý pozor.“

Jakmile Dominic vešel do salónku, Vivian okamžitě vstala a nemohla z něj spustit oči.

„Dobrý den, pane Vance!“

Jediné, co ho napadlo, když tu ženu uviděl, bylo, že její ostře řezaná čelist vypadá trochu děsivě.

Vivian byla viditelně nervózní. Koneckonců, je to hlava nejprestižnější rodiny v Port Kingsley. Jestli se za něj provdám, budu si moct v budoucnu v Port Kingsley dělat, co se mi zachce.

V srdci cítila obrovské vzrušení. Za to může moje krása, že dokáže přitáhnout tak výjimečného muže!

„Dobrý den, slečno Stirlingová. Mám na vás otázku. Zažila jste někdy něco zvláštního, například nějaký sen?“

I když nechápala, co tím myslí, věděla, že se musí chopit šance, vzhledem k tomu, jak byl pohledný a že byl šéfem Vance Group.

„Ano. Když jsem byla malá, zdálo se mi, že mi vypadl zub, a druhý den se to splnilo. Nepřipadá vám to úžasné?“

Po jejích slovech Dominic sepnul ruce na stole, zachoval klidný výraz a pokračoval: „Dostala jste někdy od nějakého muže prsten?“

Vivian zavrtěla hlavou. „Ne. Nikdy jsem neměla přítele, takže jsem takový dar dostat nemohla.“