Seraphina nechtěla Vivian tyto věci prozrazovat, ale Chloe byla velmi upovídané dítě. Než ji Seraphina stačila zastavit, všechno vyžvanila.

Vivian se chvěly rty, jak byla Chloeinými slovy šokovaná až do morku kostí.

„Trojčata? No nejste vy úžasní? Počkat, ne. To bych měla spíš obdivovat toho starého chlapa. Nedivím se, že jsi oblečená v takových hadrech. Vychovat tři děti tě musí stát majlant, co?“

Vivian se při té myšlence samolibě usmála. No a co, že žije? Já se jí nebojím.

Chloe postřehla Vivianin pohrdavý pohled. Pak se podívala na výraz své matky. Měla pocit, že Vivian není Seraphinina kamarádka.

Chloe našpulila rty. „Sero, ona není tvoje kamarádka? Proč se na tebe dívá tak nepřátelsky?“

Seraphina se upřeně podívala na svou dceru. Nepřála si, aby Chloe byla svědkem této scény.

Jakkoli Vivian a její matku nenáviděla, nechtěla, aby její tři děti tuto nenávist zdědily po ní. Naopak chtěla, aby vyrůstaly zdravě a šťastně.

„Jez, Chloe. Já ji neznám, tak se nebavme s cizími lidmi.“

Chloe byla poslušné dítě, takže poslechla Seraphinina slova a pak se v tichosti soustředila na jídlo.

Vivian měla ten den dobrou náladu, dokud nenarazila na Seraphinu. Nikdy nečekala, že Seraphina bude ještě naživu. To zjištění v ní vyvolalo paniku.

Nicméně Vivian Seraphinině existenci nepřikládala velkou váhu. Soudě podle Seraphinina současného stavu měla dost problémů se samotným přežitím, natož aby byla schopna se Vivian a její matce pomstít. Ze Seraphiny už nezbylo nic z oné dcery z prestižní rodiny Stirlingových.

S vědomím, že Dominic může kdykoli přijít, se Vivian rozhodla neztrácet už čas hovorem se Seraphinou a její dcerou, protože si myslela, že by bylo trapné, kdyby ji Dominic viděl ve společnosti takových nuzáků.

Proto si prsty prohrábla vlasy, uklidnila se a nasadila svůdný úsměv.

„Dobrou chuť, Seraphino. Určitě tě pozvu na svou svatbu, tak vezmi i své tři děti. V den mé svatby tam bude víc dobrého jídla.“ Vivian, hrdá sama na sebe, dodala pronikavým hlasem: „Beru si dědice nejmocnější rodiny v Port Kingsley, Dominica Vance. Nemyslíš, že můj život je o tolik lepší než ten tvůj? Hahaha!“

Poté s nadutým výrazem odkráčela.

Mezitím Seraphinina tvář postupně temněla. Vivian a její matka jí ublížily a nastražily na ni past, když jí bylo osmnáct let, kvůli čemuž otěhotněla. Nakonec se nedokázala přimět k potratu, a tak Seraphina nikdy neměla příležitost studovat na univerzitě.

Posledních šest let každý den nesmírně tvrdě pracovala, aby si mohla dovolit náklady na výchovu tří dětí.

Chtěla se pomstít a přála si vidět tu zlomyslnou dvojici matky a dcery trpět v pekle, ale neměla k tomu prostředky. V tu chvíli ji přemohla náhlá bezmoc a křivda.

V kontrastu s její bídnou situací se Vivian měla provdat za nejmocnějšího muže v Port Kingsley. Seraphina se s tím hrozným pocitem jen těžko vyrovnávala.

Měla pocit, že Bůh je nespravedlivý, protože ti, kteří páchali hrozné věci, byli odměňováni požehnaným životem.

„Vy jste ještě tady, slečno Stirlingová!“

Ozval se zezadu Colinův hlas. Poté řekl pohlednému muži vedle sebe: „Pane Vance, tohle je slečna Stirlingová, která vám před chvílí vrátila kabát.“

Colin ukázal tašku v ruce Dominicovi. Teprve tehdy Dominic pohlédl na dvě osoby sedící u stolu.

Všiml si, že Seraphina má na sobě béžový svetr a modré džíny. Její oblečení bylo prosté, ale ve srovnání s jejím zuboženým vzhledem z minulého dne v nemocnici si Dominic pomyslel, že Seraphina teď vypadá velmi krásně.

Zvláště ho očarovaly její velké, jasné oči. Seraphininy úchvatné oči zářily jako hvězdy na noční obloze.

Chloe s plnou pusou jídla vzhlédla, když zaslechla ten rozhovor.

„Ó, to jste vy, pane Krasavče. Vy znáte Seru?“

Dominic přikývl. „Potkal jsem se s ní jednou v nemocnici, když jsi byla nemocná.“

Seraphina věděla, že si Vivian bere tohoto muže.

„Pane Vance, děkuji vám za ten kabát,“ pronesla chladně s kamennou tváří.

Způsob, jakým vyjadřovala vděčnost, zněl drsně.

Dominic nikdy nečekal, že ten kus oděvu dostane zpět poté, co jí ho tehdy dal. Při pohledu na její nepříjemné chování si uvědomil, že se stal příliš snaživým, když jí tehdy projevil laskavost.

„Stejně bych nikdy nenosil šaty, které už nosil někdo jiný, takže jste si mohla ušetřit námahu s vracením, slečno Stirlingová.“