Byly to hovory z nemocnice.

Neměla pohotovost ani nebyla lékařkou na urgentním příjmu. Uprostřed noci by jí nikdo jen tak nevolal.

Tak proč mi z nemocnice volali tolikrát? Že by...

V tu chvíli ji napadla hrozná myšlenka a okamžitě vyskočila z postele.

„Milo, Vi, vstávejte! Dneska jedeme na dovolenou! Dělejte, jinak to nestihneme.“

Spěchala do dětského pokoje, aby děti probudila.

Violet zamumlala: „Mami...“

Byla rozespalá a nechtělo se jí otevírat oči.

Naopak Milo byl při zmínce o „dovolené“ okamžitě vzhůru.

„Dovolená? Mami, kam jedeme? Ty nemusíš do práce?“

„Vzala jsem si pár dní volno, abych vás vzala do Kaelithie. Letenky jsem už koupila, chtěla jsem vás překvapit. Tak šup, vstávat!“

Sienna vzala stále spící Violet z postele, zatímco odpovídala na Milovy otázky.

Když to chlapec viděl, rychle vylezl z postele.

O dvacet minut později byli všichni tři připraveni k odjezdu.

Bzzz... Bzzz...

V tu chvíli Siennin telefon zavibroval. Volala Gemma.

„Haló?“

Gemma do telefonu rychle spustila: „Ach, Nancy! Co se to děje? Tvoje ordinace je plná lidí, kteří tam všechno prohledávají. Myslím, že hledají tebe. Najednou jsi si vzala volno a v nemocnici je teď chaos. Co se děje? Naštvala jsi někoho?“

Siennina tvář při těch slovech zbledla.

„O nic nejde. Chtěli, abych ošetřila jednoho pacienta, ale já odmítla. Jen hledají záznamy toho pacienta v mé ordinaci. Neboj se, všechno je v pořádku. Když už si ty zprávy hledají sami, tak raději jdi.“

„Vážně?“ zeptala se Gemma pochybovačně.

Aniž by se obtěžovala jí odpovědět, Sienna hovor ukončila. Docházel jí čas a nebylo třeba ani užitku cokoli kamarádce vysvětlovat.

Naložila děti do auta a zamířila k letišti.

Byla odhodlaná neprozradit svou identitu. Nejenže se s tím mužem nechtěla znovu setkat, ale nesměla mu dovolit, aby se dozvěděl o existenci dětí, protože by jí je určitě sebral.

Věděla moc dobře, že proti muži, který vlastní jedno z největších obchodních impérií na světě, nemá absolutně žádnou šanci.

To byl ten pravý důvod, proč hned po setkání s tou mrchou v nemocnici a návratu domů zarezervovala letenky a požádala Gemmu, aby jí pomohla schovat doklady a ty lékařské zprávy v její ordinaci.

Bohužel už bylo pozdě.

Nikdy nečekala, že Killian bude uprostřed noci jednat tak rychle. Copak ten člověk vůbec nespí? Copak je nutné dělat v nemocnici takový povyk jen proto, že jsem ho odmítla léčit?

Auto svištělo po dálnici. Nakonec se jí podařilo dorazit na letiště během třiceti minut.

„Milo, zůstaň tady a hlídej Vi. Musím nám vyzvednout palubní lístky.“

Chlapec vycítil matčin spěch, a tak poslušně odpověděl: „Dobře, mami.“

Sienna popadla jejich pasy a zamířila k samoobslužnému odbavovacímu kiosku.

Byla zoufalá, když přístroj nedokázal identifikovat jejich letenky ani čísla pasů. Co je s tím strojem?

Spěchala, ale teď se ukázalo, že automat nefunguje. Připadalo jí, že se proti ní všechno spiklo.

Nezbývalo jí než zamířit k přepážce, aby si palubní lístky vyzvedla u personálu.

„Dobrý den, jdu si vyzvednout palubní lístky na let číslo XXX.“

„Omlouvám se, slečno Vaneová, ale obávám se, že máte zakázáno opustit zemi,“ informovala ji pracovnice poté, co zkontrolovala její pas a letenku.

Zákaz vycestování? Proč? Co jsem udělala?

Byla naprosto v šoku.

„Promiňte, můžu se zeptat, proč mám zakázáno vycestovat?“

„To mě mrzí, ale netuším. Obdrželi jsme oznámení, abychom zabránili doktorce Nancy Vaneové z Haven Medical Center opustit zemi. Máte-li jakékoli pochybnosti, zavolejte prosím letecké společnosti nebo úřadům pro vysvětlení.“

Sienna tam na několik sekund stála jako přikovaná. Po slovech té ženy se neubránila vnitřnímu zaklení.

Sakra! Nemusím být génius, aby mi došlo, že jdou po mně. Uvázla jsem na letišti kvůli tomu parchantovi!

To má vážně takovou moc, aby nařídil aerolinkám v Montclair, aby mě nepustily ze země? Dokonce zjistil, že letíme do Kaelithie!

Sienna byla tak rozzuřená, že se jí celé tělo třáslo vzteky.