Lyra cítí žár sálající z Valeriova těla, když se k ní tiskne, jejich rty jsou uzamčeny v vášnivém polibku. Stěží dokáže uvěřit, jak silná je mezi nimi chemie a jak plane touhou pokaždé, když se jí dotkne. Tato intenzivní přitažlivost, kterou k němu cítí, je vzrušující i děsivá zároveň.

„Lyro,“ zašeptá Valerius a hlas má zastřený touhou. „Tak strašně tě chci.“

Lyře se rozbuší srdce, když cítí, jak