Jina seděla u kuchyňského stolu a nepřítomně zírala na stěnu před sebou. Věděla, co musí udělat, ale nemohla se k tomu přimět. Tíha viny ji dusila a měla pocit, jako by se topila v moři nerozhodnosti.

Lyra seděla naproti ní, usrkávala kávu a snažila se ji povzbudit. „Jino, musíš mu to říct. Je to jediný způsob, jak to napravit.“

Jina zavrtěla hlavou, ruce se jí třásly. „Ale co když mě bude nenávid