*Elie*

Nemohla jsem spát.

V ložnici mi bylo těsně. Připadala mi příliš cizí. Příliš odhalená.

Malá postel pode mnou vrzla při každém mém pohnutí a já se v tenkém prostěradle převalovala už tolikrát, že jsem to ani nespočítala. Zhara usnula brzy – dýchala pravidelně a její tvář byla v proužku měsíčního světla, který dopadal do pokoje, klidná. Vypadala tak vyrovnaně. Jako by se ji svět za jediný sem