*Elie*

Akademie už nepůsobila jako dřív. Vzduch byl hustší, těžší – jako by se mě snažil varovat ještě dřív, než jsem vstoupila na nádvoří, že se něco změnilo.

Šepot mě sledoval jako stín, otíral se mi o záda, když jsem mířila k přednáškovému sálu, a i když mi nikdo nic neřekl do očí, cítila jsem je.

Každý pohled.

Každé upřené civění.

Každé úkosem hozené očko od studentů, kteří mě dřív naprosto ig