*Kael*

Sníh přišel dřív než bouře. Vždycky to tak bylo.

Než začaly kolem okna poletovat první vločky, měkké jako popel, Akademie utichla. Nebylo to to obvyklé ticho – tohle bylo těžší, takové, které vám hučí v kostech a vyvolává pocit, že se svět zmenšil. Vítr se opíral do skla, jako by se chtěl dostat dovnitř.

Elie seděla u ohně s nohama pod sebou a záře malovala její vlasy v odstínech řeřavých u