„Rykere.“ Uslyšel jsem Kaelenův hlas a otočil se.

„Tati,“ řekl jsem a najednou pocítil nervozitu.

„Co se děje? Říkal jsi, že je to naléhavé. Co jsi zase sakra provedl?“ vychrlil na mě a zároveň střelil pohledem po Finleymu.

„To, že jsou tu oba, neznamená, že mají průšvih,“ vložila se do toho Ria.

„Paní Vanceová, je mi nesmírným potěšením vás poznat,“ řekl Finley, vzal ji za ruku a políbil ji na ni