Trvalo týden, než jsem dokázala na nohu došlápnout, aniž bych měla pocit, že umřu. Pořád jsem hodně kulhala, ale aspoň jsem se už zvládla pohybovat sama.

Každý den během toho týdne mi Zarek pomáhal s koupáním a z vany. Druhý den už jsem na to byla zvyklá, ale on vždycky hned potom odešel a vrátil se až za patnáct nebo třicet minut. Pořád nevím, kam chodí nebo co dělá, a část mě je z podstaty zvěda