Srdce mi bušilo v hrudi, když jsem utíkala ke koupelně. Nemohla jsem uvěřit, že jsem málem pozvracela upíra, a ne jen tak ledajakého, rovnou upířího krále. Natáhla jsem ruku, popadla kliku, dveře dokořán rozrazila a hned je za sebou s prásknutím zabouchla. Vrhla jsem se k záchodu, děkovala nebesům, že prkénko zůstalo zvednuté, a vyprázdnila obsah svého žaludku. Dál mě napínalo nasucho; nevěděla jsem, jestli trpím těžkou kinetózou, nebo úzkostí, pravděpodobně to bylo od obojího trochu.

Když jsem se cítila dostatečně bezpečně, abych se zvedla, pomalu jsem se odlepila od podlahy a zamířila k umyvadlu, abych si opláchla obličej. Pustila jsem studenou vodu, strčila hlavu pod kohoutek a nabrala si vodu do úst, abych si je vypláchla. Potom jsem z kohoutku pár doušků spolkla a doufala, že se mi žaludek zklidní. Jakmile jsem se dala do pořádku, rozhlédla jsem se po koupelně. Byla úžasná. Vana vypadala jako plavecký bazén a měla spoustu knoflíků a tlačítek na různé režimy a teploty. Za vanou se nacházel prostorný sprchový kout, jehož hlavice byla nastavená tak, aby vypouštěla vodu jako dešťový mrak. I zvenčí sprchy byla spousta funkcí, ze kterých se dalo vybírat pro změnu tlaku vody, teploty, osvětlení a dalších věcí uvnitř. Ta koupelna byla rozhodně hodna krále.

„Člověče,“ zavolal král. „Jsi tam v pořádku?“

Jeho hlas mě donutil nadskočit a srdce se mi rozbušilo. Do prdele, co když mě přistihne, jak tu slídím? Vyrazila jsem z koupelny, rozrazila dveře dokořán a praštila jimi do obličeje nikoho menšího než samotného upířího krále.

„Kurva, myslím, že jsi mi zlomila nos,“ zavrčel a rukama si zakryl obličej.

„To máš za to, že špehuješ ženskou, když používá toaletu,“ zamumlala jsem si pod nosem a zapomněla, že má super nadzvukový sluch.

„Nešpehoval jsem tě, člověče,“ zavrčel, sundal ruku z obličeje a nos už měl zahojený. „Zajímal jsem se o tvé zdraví.“

„Mám jméno, víš,“ řekla jsem a zabodla do něj pohled, ruce zkřížené na hrudi.

Oči mu na okamžik červeně blýskly, než se vrátily ke své blankytně modré barvě.

„Nepotřebuji znát tvé jméno, člověče,“ ušklíbl se a udělal krok ke mně. „Jsi pro mě jen zdroj potravy, nic víc.“

Při těch slovech mi po zádech přeběhl mráz a pomalu jsem před ním couvala. Nepřestával se ke mně přibližovat, až mě zahnal do kouta a přitiskl ke zdi.

„Není kam utéct, člověče, teď tě mám v pasti.“ Položil ruce po obou stranách mé hlavy a uvěznil mě mezi svými pažemi.

Moudrý člověk by prosil o odpuštění. Ale já nikdy netvrdila, že jsem moudrá. Svou vznětlivost svádím na to, že jsem zrzka.

„Díky tomu, že zaženeš do kouta bezbrannou ženu, si velký zlý upíří král připadá jako borec?“ zeptala jsem se povýšeným tónem.

Jeho oči teď zářily jasně krvavě červenou barvou a tesáky měl obnažené. Měla jsem pocit, že mi srdce vyskočí z hrudi, a věděla jsem, že ho slyší. Zavřela jsem oči a čekala, až se ze mě napije. Zhluboka se nadechl, tiše zasténal a pak o krok couvl. Pomalu jsem otevřela oči a snažila se přijít na to, proč jsem pořád naživu. Byla to hra na kočku a na myš? Užíval si ten lov?

„Tohle je tvé jediné varování, člověče. Už nikdy na mě takhle nemluv,“ zavrčel na mě. Oči mu stále planuly červeně.

„A... an... ano,“ vykoktala jsem, oheň, který ve mně předtím plál, byl udušen.

Ozvalo se tiché zaklepání a do dveří vešla krásná plavovlasá dívka. Měla dlouhé blond vlasy a nádherné modré oči. Na sobě měla slušivé námořnicky modré šaty s výstřihem do V, ze kterého se jí draly ven vnady.

„Oblečení, které jste požadoval, pane,“ řekla a s respektem sklonila hlavu.

„Polož ho na stůl,“ odpověděl a nespustil ze mě oči.

„Ano, Vaše Výsosti,“ odvětila služebná, přešla místnost a položila oblečení na stůl.

„Mohu vám ještě s něčím pomoci, králi Alariku?“ zeptala se a zamrkala na něj řasami.

Otočil se k ní a usmál se, čímž odhalil dokonale bílé zuby. „Vlastně ano,“ odpověděl. „Jak se jmenuješ?“

„Tessa. Tessa Thorneová.“

„Kdo je tvůj stvořitel, Tesso?“ zeptal se.

„Lord Dorian,“ odpověděla.

Potlačila jsem zalapání po dechu. Byla to taky upírka, ale vypadala úplně lidsky.

„Ahh, Dorianova pokrevní linie, vskutku silná linie,“ pronesl král a kýval hlavou, jako by o něčem přemýšlel.

„Tesso, chtěla by ses ke mně do hodiny připojit v mých komnatách?“ zeptal se jí.

To si tu přede mnou vážně právě domluvil sex? Protočila jsem panenky a tiše si odfrkla. Král se ke mně otočil a já předstírala nevinnost.

„Ale jistě, Vaše Výsosti. Velmi ráda se k vám připojím,“ řekla Tessa se zářivou tváří.

„Dobrá,“ odvětil král. „Uvidíme se tedy za dvě hodiny. A prosím, když jsi tady u mě, říkej mi Al.“

Ó, takže pan Velký zlý upíří král přece jen má vychování. Znovu jsem protočila panenky, celá tahle scéna mě iritovala.

„Ano, Ale,“ řekla Tessa s ruměncem ve tvářích a otočila se k odchodu. Tiše za sebou zavřela dveře a já v místnosti opět zůstala sama s upířím králem.

„Myslela jsem, že všichni upíři mají blankytně modré oči. Ty její byly modré, jako nebe,“ vyhrkla jsem.

„Tessa je napůl upír a napůl člověk,“ odpověděl.

Nedokázala jsem skrýt znechucení ve tváři. Lidé se s těmito monstry množí. Naštěstí mi král nevěnoval pozornost, plně se soustředil na věc, kterou služebná přinesla.

„Pojď sem,“ pokynul mi král ke svému stolu a zvedl věci, které Tessa přinesla. „Můžeš se převléct do tohoto.“

Vzala jsem si od něj ten kus oblečení. Byly to nádherné smaragdově zelené šaty s hlubokým výstřihem. Když jsem si všimla, že k nim není podprsenka ani kalhotky, rychle jsem se svlékla a oblékla si šaty přes bikiny.

„Děkuji,“ zamumlala jsem.

„Á, takže máš způsoby.“

„Respekt se nedává zadarmo, ten se musí zasloužit,“ odsekla jsem.

„Jsem král. Nepotřebuji si ničí respekt zasluhovat.“

Znovu jsem protočila panenky. Ten muž byl tak strašně namyšlený.

„Právě jsi na mě protočila panenky?“ zavrčel.