**Soren**

Úleva, kterou jsem pocítil, když můj otec konečně odešel, se ani nedala vyjádřit slovy. Bylo to, jako bych se po příliš dlouhé době pod vodou konečně mohl nadechnout. I když jsem to nerad přiznával, byl jsem vděčný za jakéhokoli říčního parazita, kterého jsem spolkl a který mě tu držel. Znamenalo to, že jsem tu nemusel nechat Leandra samotného. Alespoň prozatím. Nevěděl jsem, jak dlouho