**Leandro**

Moje srdce mělo zástavu už tak, co já vím – dvanáct hodin? Čtrnáct?

Kdo to počítá.

Včera večer, po tom hovoru… nemohl jsem dýchat. Nemohl jsem spát. Nemohl jsem se dokonce ani *napít*, a v tu chvíli jsem věděl, že jde do tuhého. Jen jsem tam ležel v posteli v embryonální poloze jako ta nejdramatičtější kreveta na světě a přehrával si jeho hlas pořád dokola jako nějakou královskou hlaso